Katka Trávníčková: Místo životopisu jsem poslala do firmy odkaz na svůj web a vzali mě

Vítám vás u druhého Businessladies. Dnes je mým hostem Kate Trávníčková. Katka kromě toho, že vedla ostravský Impact HUB – co-workingové centrum, tak má skvělého klučíka Toníka a teď v lednu bude otvírat školičku Šídlo, kde už má zapsaných dvacet dětí. My jsme se s Katkou potkaly v Impact HUBu, kde jsem byla jako člen.

Katko, Ty jsi tam začala jako člen organizačního týmu a pak ses postupně dopracovala na vedoucího. Jak se to všechno stalo?
Už to výběrové řízení bylo úplně jiné, než jsem zvyklá. Ve chvíli, kdy to výběrko měli otevřené, mě vlastně nehledali. Oni hledali člověka, který se stará o provozní věci. Já jsem tehdy pracovala v korporátu, kde jsem nebyla úplně šťastná. Byla jsem ve zkušební době a oni mě vzali jako takový polštář na dobu, kdy se to zhorší, takže já jsem se strašně nudila. Tak jsem se tou dobou učila programovat ve WordPressu a vytvořila jsem si web, který se jmenoval „Vemte Kate do HUBu“. Místo životopisu jsem jim odeslala odkaz a tam bylo detailně popsáno, proč mě potřebují. A fakt jsem je tehdy přesvědčila, že mě potřebují. 

Ty sis udělala vlastní web, aby tě vzali?
Ale v pracovní době v tom korporátu. Což asi není úplně košer (smích). Když mi to nenabídl korporát, tak jsem si cestu ke znalostem našla sama. Impact HUB to evidentně ocenil, takže mě vzali na pozici komunitního manažera.

A později se vyklubala to pozice šéfa?
Vedení HUBu to vidělo tak, že šéf by měl vzejít mezi členy týmu. Tak, aby to bylo přirozené, aby to nebyla křeč. Často říkám, že teď už bych lidi vedla úplně jinak než dříve. Jsem hodně sebekritická k té době, kdy jsem HUB vedla. Zrovna nedávno mi lidi, které jsem vedla, říkali, že to tak nemám prezentovat, že si sypu popel na hlavu docela zbytečně.

V čem si myslíš, že to nebylo úplně dobré?
Jsem hodně dobrá v hledání chyb, ale i v hledání nápravy těch chyb. Nejsem dobrá v tom to kulantně a citlivě podat. Občas to řeknu hodně necitlivě a neuvědomím si, že kritizuji práci toho člověka a ten člověk si to bere tak, že kritizuji jeho. V HUBu jsme dávali hodně důraz na to, aby byla zpětná vazba přijímána jako laskavost. Protože ono je kolikrát hodně těžké říct zpětnou vazbu citlivě. Pro mě říci to škaredě bylo jednoduché. Poukazovala jsem na to, jak to nefunguje, a to svým způsobem lidi demotivovalo.

Ve své pozici ses hodně vídala s představiteli města?
Tahle část mě hrozně bavila, asi proto, že tou dobou hodně rostlo moje ego a fakt mě těšilo, že jsem vidět a že jsem tvář HUBu a to ego tam podle mě není úplně dobře. Třeba to, že v HUBu jsme všichni dělali tak trochu všechno, měli jsme tu možnost a někdy i povinnost dělat všechno, tak se stávalo, že na některých událostech jsem třeba roznášela vodu. A ve chvíli, kdy jsem dolévala vodu, aby všude byla, tak ti lidé, kteří tam byli za celý den, si mě nějak zapsali. A potom už byl problém, když jsem se jim představovala jako z vedení. Oni už mě měli zařazenou jako nějakou sekretářku. Tím vůbec nechci hanit sekretářky, jenom to, že lidé si škatulkují.

Vnímala jsi někdy, že tě brali jinak, protože jsi žena?
Občas jsem to viděla jako plus, třeba na městě, protože v komunální politice stále není dost žen.

Myslíš, že to byla spíše výhoda?
Myslím, že ano. Necítila jsem se, že by se na mně dívali z patra.

Celý rozhovor najdete na našem webu businesstalk.cz/rozhovory/katka-travnickova/