Zuzana Hloušková: Bamboolik začal s látkovými plenkami

Dnes jsem avizoval, že budeme řešit zásadní otázku. Někdo si myslí, že je to být či nebýt, jiný pít či nepít, ale pokud vy chcete znát tu otázku a zároveň odpověď, tak zůstaňte s námi, protože dneska se budeme bavit na zajímavé téma. Vítám u nás v živém rozhovoru paní Zuzku.

Vy jste druhý člověk, který k nám přijel z Brna. Pražáci už tady myslím byli tři nebo čtyři. Brno dotahuje Prahu!
My ho dotahujeme? Já se spíš divím, že ti Pražáci přijeli! Musím říct, že jsem se do Ostravy těšila, protože odtud pocházím, takže pokud se vám bude zdát, že se mi rozhovorem zkracuje řeč, tak je to možné (smích).

Dnes budeme mít zajímavé téma, protože se budeme bavit i o dětech. Ale než k tomu dojde, tak bych vás poprosil o vaše krátké představení. Za jakou firmu tady jste? A v průběhu se dostaneme k tomu, jak jste se k ní dostala?
Jsem tady za firmu Bamboolik, která začala s výrobou plen a nyní už se věnujeme produktům pro ekologickou domácnost. To, co naši firmu určuje, ani není ten konkrétní produkt, ale to, co je za tím. Veškerá naše produkce, existence, konání, se odvíjí od toho, že naší původní hodnotou je redukovat množství odpadu.

Bamboolik existuje sedm let. Co jste dělala před tím?
Vystudovala jsem matematiku v Brně, což se s těmi látkovými plenkami pojí naprosto jasně (smích). Ale nikdy jsem se tomu nevěnovala. Pak jsem pracovala v korporátu, v nadnárodní firmě na pozici interní auditor. To nebylo tak zásadní. Byla to zajímavá zkušenost. Ale to, co bylo zásadní pro mě, bylo narození prvního syna. Najednou jsem se dostala do situace, kdy jsem pečovala o dítě a intelektuálně mě to úplně nenaplňovalo. První věc, co už jsme se tehdy rozhodli, že budeme používat látkové plenky. Přišlo nám s manželem normální, že nebudeme tvořit horu odpadů.

Vydržte. A k tomu se vrátíme, protože to je základ toho, jak jste začala podnikat. Ale já se vrátím ještě ke korporátu, ať lidé, kteří nás sledují, ví, co jste dělala před tím. Jak dlouho jste tam pracovala?
Dva roky na této pozici, ale před tím rok v jiném korporátu. Mám celkově tři roky zkušeností z korporátního prostředí, ale z principu prostředí Bamboolika sedmileté.

Proč interní audit? Souvisí to s matematikou? To jste chtěla dělat?
Mně to hrozně bavilo a nadchlo. Spousta lidí má představu, že matematika jsou čísla. Matematika nejsou čísla, to je logika, procesy, fungování věcí, jak do sebe zapadají. Matematiku najdete v principu ve všem. Pro mě to byla velmi velká souvislost. Mně vždy bavilo si věci rozebírat do procesní části. Jak to funguje, jak by to šlo udělat jinak a proč se ty věci dělají tak… Do jisté míry zkušenosti, které jsem měla, jsem uplatnila, když jsme zakládali firmu. Měla jsem znalosti toho, jak fungují základní procesy nákupu, výroby.

Co vás nebavilo na pozici auditu?
Že nic netvořím. Vždycky mě někam dali, tam se vytvořily procesy a já jsem zase odtamtud odešla. A už jsem nevěděla, jestli se něco změnilo, jak se to změnilo.

Vy jste typický příklad toho, že jste někde pracovala a pak jste se stala podnikatelkou a majitelkou firmy. Bylo ve vás vždy to, že jste chtěla dělat něco vlastního?
Nejsem typický podnikatel, kdy bych to věděla odmala. Na druhou stranu můj otec začal podnikat v devadesátých letech, tak jsem v sobě měla nastavené, že to není nějaký strašák, něco zvláštního. Přišlo mi to, že někdo dělá to a někdo tam to.

Celý rozhovor najdete na našem webu businesstalk.cz/rozhovory/zuzana-hlouskova/